A/N Téměř dva roky… tak dlouhou přestávku jsem si dal. Pokud tu ještě zbyl někdo, koho by zajímalo, jak to bude vlastně všechno pokračovat, pak vám udělám radost… tady je osmnáctá kapitola. A pokud má někdo z vás tak dobrou paměť, že se mu zdá, že tu osmnáctá kapitola už někdy byla, pak vězte, že máte pravdu. Původní osmnáctá kapitola, však byla po mé zralé úvaze odstraněna a budu dělat, jakoby tu nikdy nebyla. Pokud to budete dělat také, budu vám velice vděčný. Naopak pro ty, kteří si už vůbec nepamatují, o čem má povídka byla, tu mám takový krátký výtah, toho, co se vlastně stalo…
1. kapitola: Harry v Kvikálkově v parku nalezne unavenou dívku, která podle toho, co mu řekla, měla zatím velice těžký život. Harrymu se jí zželí a i přes velké nepříjemnosti, které z toho koukají, ji vezme sebou do domu číslo čtyři.
2. kapitola: Harry zjistí, že dívka se jmenuje Ashley a že to je jeho sestra, kterou Potterovi ukryli do Ameriky, před nebezpečím, které Voldemort činil.
3. kapitola: Harry informuje profesora Brumbála o své sestře. Brumbál a Sirius přijedou vyzvednout Harryho a Ashley a odvedou je na Grimmauldovo náměstí 12, hlavní štáb Fénixova řádu.
4. kapitola: Harry je rozzloben, protože jsou mu odepřeny informace o probíhající válce a je mu zamezeno stát se členem Fénixova řádu. Harry se z denního věštce dozví, že on a Brumbál jsou veřejností obviňovány z vraždy Cedrika Diggoryho a vyvraždění čistokrevného rodu Stepforterových. Vraždy měly být spáchány za účelem získání informací o Svatém grálu. Bájného předmětu, který by svému majiteli měl propůjčovat magickou moc. Jsou také obviňováni, že úmyslně nalhávají veřejnosti návrat Voldemorta, aby odvedli pozornost od zločinů, které se samy za účelem získání moci chystají spáchat. Harry se dozvídá, že Pobertové věděli, že Ashley existuje. Harry a Ashley začnou běhat, aby si zlepšili fyzickou kondici, také začnou pomáhat Siriusovi s úklidem domu.
5. kapitola: Hermiona se k Harrymu a Ashley připojí na Grimmauldově náměstí 12.
6. kapitola: Následkem hádky mezi ním a dívkami, je Harry více přístupný plánu, který mu Moody představí. Plán počítá s využitím Lektvaru nulového citu, bez citu nebude Harry tak snadno napadnutelný.
7. kapitola: Cesta do Bradavic. Harry je napaden příbuznými Stepforterových, upadá do bezvědomí. Následkem úderu do hlavy je Harry po probuzení zmatený, cítí se ohrožený a nadělá ve vlaku pořádnou neplechu, než se ho podaří opět zpacifikovat.
8. kapitola: Harry se probouzí na ošetřovně. Ashley je zařazena do Nebelvíru. První školní den. Snape je z Ashley z neznámého důvodu nesvůj. Nový student ve Zmijozelu v pátém ročníku: Dimitri Markov, spřátelí se s Malfoyem.
9. kapitola: Harry se stane kapitánem nebelvírského famfrpálového družstva. Harry se neudrží a v emocionálně vypjatém okamžiku Ginny vyzradí plán týkající se Lektvaru nulového citu. Ashley vychází z konkurzu na brankáře jako vítěz.
10. kapitola: Zmijozelská prefektka z šestého ročníku LeClairová Harryho varuje, že po něm půjdou dvojčata Morrisonovi a Cho Changová, která jej obviňuje ze smrti Diggoryho. LeClairová mu prozradí, že má být o Vánocích zasvěcena na smrtijedku, Harry ji přesvědčí, aby požádala Brumbála o pomoc. Ve snu se Harry dozví, že Voldemort se snaží získat kámen smrti. Společně se Svatým grálem by ho činil prakticky neporazitelným. Brumbál požádá Harryho a Hermionu a pomoc s překladem knihy, která by jim mohla odhalit mnohá tajemství, například o Kameni smrti, Svatém grálu apod. Brumbál začne Harryho učit magii mysli. Harry a Moody získají Lektvar nulového citu, ještě jej však nepoužijí, nejprve musí Harry zdokonalit umění obrany své mysli.
11. kapitola: Prasinky jsou napadeny rozběsněnými kentaury. Polovina obyvatel řádění pololidských bytostí nepřežila, spousta dalších byla zraněna. Bradavičtí studenti jsou rozděleny na dva tábory. Jedni považují Harryho a Brumbála za hrdiny, druzí za vrahy, v jednom okamžiku dojde téměř ke střetu obou znepřátelených táborů. Situace se však nakonec uklidní. Nebelvír porazí Zmijozel 150:0
12. kapitola: Harry je nominován do anglického národního týmu sedmnáctiletých. Hermiona požádá Harryho, aby na ní zkusil magii mysli, Harry však tuto schopnost nedokáže plně ovládat a oba zůstanou uvězněni v Hermionině podvědomí.
13. kapitola: Brumbál společně s profesorem Seabornem dokáží oddělit mysli Harryho a Hermiony. Zůstane mezi nimi však určitě blíže neznámé psychické spojení. Harry dostal za napadení Morrisona trest v podobě výletu do Zapovězeného lesa se Snapem, kde měli sbírat bylinky. Našli však velice zvláštní ‘nemoc,’ která postihovala stromy i zvířata. Trpěli jí také kentauři zodpovědní za masakr v Prasinkách. Dále nalezli kulky a zásobník do ruské zbraně AK47.
14. Voldemort se pokouší naverbovat Hermionu. Harry a Hermiona zjistí, že díky spojení, které mezi nimi je dovedou společně odrážet útoky na mysl jednoho z nich. To je činní prakticky nedotknutelnými vůči útokům, pakliže by nepřátelé nezaútočili na oba naráz. Díky spojení mohou také cítit silné emoce toho druhého.
15. kapitola: Harry požije Lektvar nulového citu.
16. kapitola: CZE-ENG 80:70
17. kapitola: MAS-ENG 320:330
pavlass2
Jen sen?
Bradavice – starodávný hrad, který od počátku své existence sloužil k výuce studentů. Vychoval desítky-ne-li dokonce stovky generací mladých kouzelníků. Především díky němu byli Angličané vždy jedni z nejlepších kouzelníků na světě. Zažil spoustu skvělých časů i spoustu válek. Spoustu lásky i spoustu nenávisti a bolesti. A teď se tu schylovalo k další velké bolesti.
Harry stál na okraji famfrpálového hřiště těsně vedle vstupu na hřiště pro hráče. Tribuny byly naprosto liduprázdné, ale v prostředku hřiště, kde vždy rozhodčí vhazovali camrál, stála v kruhu skupina asi deseti postav zahalených v černých kápích. Uprostřed kruhu byly další dvě osoby.
Jedna z nich – vysoká, bledá, také v černém plášti – již z dálky vzbuzovala na první pohled strach. Většina lidí by nejspíše i při pouhém jejím zahlédnutí ztuhla strachy. Ne tak však osoba, která stála proti ní. Ta byla o dost nižší dívčí postavy. Měla černý hábit a dlouhé husté střapaté hnědé vlasy a ve společnosti, v jaké se nacházela, působila neuvěřitelně křehkým dojmem. Harry nemusel dlouho přemýšlet, kdo to je.
V situaci v jaké byla ona, by nejspíš většina lidí strachy zhroutila k zemi. To málem potkalo Harryho, když Pán zla namířil na Hermionu hůlkou. Do té doby, jako by mu bylo více méně jedno, co se tu děje. Jakoby mu až teď došlo, co se děje.
„Ne!“ vykřikl Harry z plných plic a rozeběhl se k nim, když z Voldemortovy hůlky vyletěl zelený paprsek. Samozřejmě nemohl doběhnout včas. A i kdyby, co by asi proti deseti smrtijedům a jednomu temnému čaroději zmohl? Šlo prostě jen o zoufalou snahu zoufalého člověka něco provést s právě probíhajícími událostmi s fatálními důsledky.
Hermiona se ani nepokusila bránit nebo uskočit, nejspíš nechtěla prodlužovat beznadějnou situaci. Zelený záblesk ji zasáhl přímo do hrudi. Vzduch proťal dívčí výkřik a následně chladný smích.
Harry si připadal jakoby ho něco velkého a ostrého zasáhlo přímo do srdce, když sledoval bezvládné tělo, jak padá k zemi.
Smrtijedi se začali přemisťovat, a když se Harry dostal, do středu hřiště, byli už všichni pryč.
Harry z běhu doklekl přímo na kolena, až si je nejspíš rozedřel do krve. Bolest v kolenou však necítil, celé tělo jakoby mu zaplavilo zoufalství z toho, co se právě stalo.
„Ne… to přece ne!“ vyhrkl zoufale a zdvihl tělo jemně do náručí. Její hlava zůstala bezvládně viset, Harry ji okamžitě podepřel a z očí se mu začaly řinout proudy slz.
„To… to přece nemůže být pravda,“ šeptal zoufale a přitiskl se k ní vší silou a zavřel oči, rozhodnutý je už nikdy znovu neotevřít, zatímco se zbytek jeho těla otřásal v neovladatelných vzlycích. Nakonec se však něco změnilo, něco bylo jinak a to ho přimělo znovu otevřít oči.
Už nebyl na famfrpálovém hřišti a v náručí nedržel Hermionino bezvládné tělo. Byl v posteli v hlavním městě Malajsie s nejhezčí hráčkou famfrpálu, jakou kdy viděl – s Evelyn, která vedle něj klidně oddechovala. Jen slzy na jeho obličeji zůstaly.
„Jen sen,“ špitl si pro sebe. Snažíc se uklidnit své zběsile tlukoucí srdce. „Jen sen.“
Přesto měl pocit, že na něm něco bylo, že to nebyl jen obyčejný sen. Ne snad, že by si myslel, že Hermiona je opravdu na bradavickém famfrpálovém hřišti v obležení smrtijedů, ale přesto měl velice zvláštní pocit.
Váhal jestli nemá vstát a jít se opláchnout, při té příležitosti by rovnou mohl zkusit napsat do Bradavic dopis. Ten by se tam, ale stejně nedostal dříve než Harry (v Bradavicích by měl být už za dva dny) a navíc neměl ani k dispozici žádný prostředek k posílání dopisů a ani neměl vlastně tušení, jak se tu posílají dopisy. Velice pochyboval, že by tu měli sovy – místní podnebí by jim asi příliš neprospívalo.
Harry se raději rozhodl zůstat ležet. Trochu se k Evelyn přitulil, díky čemuž ho za chvíli myšlenky na zlý sen opustily a brzy se opět propadl do hlubokého a tentokrát již klidného spánku. Ale byl to vážně jen sen?
pozn. aut. Tahle kapitola je hodně krátká, možná bych to spíše nazval jakousi ‘mezikapitolou’ berte ji spíše jako takové oznámení, že jsem zpět. Už teď mám rozpracovanou devatenáctou kapitolu, která sice nejspíš také nebude moci, co se týče délky konkurovat ostatním kapitolám, ale bude přece jen trochu delší.
Devetenáctka coming soon :)
(pavlass2, 12. 3. 2013 18:21)